nije evidentirano

Kulturní dědictví a cestovní ruch: chorvatské zkušenosti

Negace autarkické orientace a přechod na tržní ekonomiku znamená obecnou a důkladnou restrukturalizaci celého makroekonomického prostředí. Ovlivňuje rovněž oblast cestovního ruchu. Použití správné strategie může zvýšit konkurenceschopnost, urychlit ekonomický růst, povzbudit hospodářský rozvoj, nastartovat vývoz a dovoz, zvýšit životní úroveň, dosáhnout uspokojivé úrovně blahobytu a účinné angažovanosti v mezinárodních ekonomických vztazích a procesech. Základní premisou pro to, aby se kulturní cestovní ruch stal úspěšným, je vytvoření strategie turistické valorizace kulturního dědictví. Akceptovatelná strategie by měla poskytnout oživení a dlouhodobé zlepšení rozvojových a konkurenčních výhod daného regionu. Je nezbytné vyvinout a přijmout specifickou strategii tak, aby bylo možné dosáhnout určité úrovně účinnosti či stanovených cílů a proaktivně směřovat rozvoj turistiky. Ve výzkumu, formulování a prezentaci výsledků v této studii je použita metoda analýzy a popisné a historické metody. Aby se cíle výzkumu daly realizovat, bylo využito shromažďování sekundárních informací pomocí historické metody. Konkrétně šlo o analýzu relevantního bibliografického materiálu, studií, publikací a webových stránek. K rozboru informací a faktů spojených s výzkumem byla použita metoda analýzy, která představuje rozdělení komplexních informací/údajů na jednodušší. Celý soubor je tedy rozebrán na jednotlivé části, přičemž jsou vysvětlovány specifické termíny. Analytický postup umožnil získat znalosti o tématu této studie. Popisnou metodou pak byly popsány skutečnosti, které se vztahují k rozvoji cestovního ruchu na základě valorizace kulturního dědictví v Chorvatské republice.

Chorvatsko; kulturní dědictví; cestovní ruch; turista valorizace; vývoj.

nije evidentirano