nije evidentirano

Chorvatská recepce Rukopisů královédvorského a zelenohorského

Chorvatský vztah k Rukopisům královédvorskému a zelenohorskému dlouho nebudil větší zájem a zmiňován byl pouze okrajově, nejčastěji v souvislosti s překlady Stanka Vraze a Ivana Trnského. Až v posledním desetiletí se objevily kratší práce, které o chorvatské recepci RKZ pojednávají podrobněji (ŠABIĆ 2010a, ŠABIĆ – SESAR 2015). V této studii se na tomto základě pokusíme předložit vyčerpávající a pokud možno ucelený přehled chorvatské recepce RKZ, zmapovat okolnosti vzniku jejich chorvatských překladů, soustředěných převážně mezi roky 1840 až 1854, a poté na základě předestřeného ohlasu RKZ a rukopisových sporů v chorvatských publikacích vyložit, jak se chorvatská kulturní veřejnost 19. století s RKZ vypořádala v jejich rozmanitých funkcích (tedy jak vnímala RKZ jako literární texty, jako jeden z homogenizačních bodů Slovanstva a historický pramen apod.), a jak následně reagovala na zjištění o jejich novodobém původu.

Chorvatská literatura ; česká literatura ; Václav Hanka ; Rukopisy královédvorský a zelenohorský

nije evidentirano